Cestovní náhrady

Cestovní náhrady

Jelikož od 01.01.2007 vstoupil v platnost nový zákoník práce, tak došlo ke změně v zákonů o cestovních náhradách a z toho vyplývá :
- že občanské sdružení ( TJ apod. ) můžou vyplatit cestovní náhrady především svému zaměstnanci, tedy osobě s kterou má uzavřen pracovní poměr.
- Dále je možné, za použití ustanovení § 155 zákoníku práce, poskytnout cestovní náhrady i  zaměstnanci, který pro zaměstnavatele koná práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, či dohody o provedení práce, nicméně v tomto případě bude potřebné tuto možnost ve smlouvě přímo stanovit, a to na rozdíl od předchozího ustanovení, kdy z pracovního poměru je tato otázka pro zaměstnavatele povinná. V těchto případech není pochyb o tom, že pro občanské sdružení jde o daňový náklad a pro zaměstnance jde pouze o náhradu nákladů, které nezdaňuje.
- Pokud cestovní náhrady jsou vypláceny v souvislosti s výkonem funkce v občanském sdružení. Zde je možné náhrady vyplácet na základě ustanovení § 6 odst. 10 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, v platném znění, za použití ustanovení § 6 odst. 7 písm. a) téhož předpisu. Je třeba zde upozornit na fakt, že cestovní náhrady musí být vypláceny ve výši, která je umožněna zákoníkem práce a z těchto důvodů předkládáme, aby tato výplata cestovních náhrad byla součástí usnesení této valné hromady, a to formou směrnice, pokynu.. Z těchto ustanovení také vyplývá, že pro funkcionáře jde o příjem náhrady, tedy, že tuto náhradu nebude zdaňovat.
- Nicméně ani toto opatření neřeší množství dalších případů, jako např. cestovní náhrady rozhodčích, hráčů a zejména tatínků a maminek, kteří mohou zabezpečovat dopravu mládežnických družstev k sportovním utkáním a tréninkům. Zde je třeba upozornit na jiné ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, a to konkrétně na ustanovení § 4 odst. 1 písm. k), kde se umožňuje vyplácet podpory a příspěvky z prostředků občanských sdružení, přičemž takto poskytnuté prostředky nejsou u příjemce, tedy u fyzické osoby (rozhodčí, hráč, rodič) předmět daně z příjmu. Zde doporučujeme, aby i tato možnost byla schválena na této valné hromadě.
- Jak už jsme si řekli v předchozích ustanoveních, pak výplata cestovních náhrad v případě zaměstnanců je daňovým nákladem zaměstnavatele, tedy občanského sdružení. V případě řešení způsobem naznačeným, tedy v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. k) daňového zákona, tento výdaj nelze realizovat u občanského sdružení jako daňový. Tím je jeho použití vyloučeno ve zdaňované činnosti, nicméně je započitatelný např. vůči výtěžku SAZKA a.s., členským příspěvkům, dotacím ve smyslu § 18 odst. 3 daňového zákona a jiným příjmům, které nejsou předmětem daně (tedy ustanovení § 18), nebo jsou od daně osvobozeny (tedy ustanovení § 19). Z tohoto důvodů je důležité, aby pokladník tyto způsoby evidoval v účetnictví rozdílně.

Na základě těchto skutečností  navrhujeme, aby valná hromada schválila směrnici na proplacení cestovní náhrad v této verzi :
Proplacení cestovních náhrad se bude provádět podle platného zákoníku práce a to ve výši 3,80.- Kč za 1 km + spotřeba PHM a to za těchto podmínek. Pokladník proplatí cestovní náhrady pouze :
  a) Jestliže osoba, která uplatňuje proplacení cestovních náhrad, je zaměstnanec a má uzavřenou pracovní smlouvu, nebo je funkcionářem TJ.
  b) Jestliže osoba, která uplatňuje proplacení cestovních náhrad pro TJ koná práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, či dohody o provedení práce.
  c) Prověří, jestliže osoba, která uplatňuje proplacení cestovních náhrad, je členem TJ ( viz. Seznam členů ).
Výši náhrad stanoví pokladník na základě těchto skutečností :
1. Spotřeba PHM se proplatí pouze v případě, že osoba uplatňující proplacení cestovních náhrad doloží kopii velkého technického průkazu, která bude založena v účetnictví a tak se stanoví průměrná spotřeba PHM na 100 km určitého vozidla použitého k přepravě, když provede aritmetický průměr vozidla a vynásobí schválenou cenou pohonných hmot ministerstvem financí pro určitý kalendářní rok a tento výsledek vydělí 100. Takto vypočítanou cenu PHM na 1 km přičte k ceně stanovené zákoníkem práce a dostane cenu za 1 km.
2. Pokladník jakmile proplatí cestovní náhrady, tak do účetních dokladů uvede, jakým způsobem jsou zaúčtované a v účetnictví bude mít založené kopie výše uvedených dokladů.
V tomto případě je důležité, aby byla dodržena zásada, že cestovní náhrady nebudou vyšší, než dovoluje zákoník práce. Současně by však příjemce měl být členem občanského sdružení, a to bud‘ přímým členem toho sdružení, které tento příspěvek vyplácí, popř. alespoň členem sdružení, jehož je občanské sdružení členem (tedy konkrétně rozhodčí je hrazen fotbalovým klubem, rozhodčí sice není členem tohoto klubu, ale jistě je členem ČMFS, jehož je členem fotbalový klub).

Napsal: Alois Šimčík 1.12. 2007